Kdo je Daniel Black?

Daniel Black (nar. 25. 5. 2000 v Havířově) je český aktivista a detranziter veřejně bojující proti trendu transsexuality. V profesním životě je odborníkem na šetrné prodlužování vlasů a vede vlastní soukromý salon. Jeho dlouhodobým cílem je společnosti odhalit temnou stránku pro-trans hnutí, dokázat, že tranzice nejsou efektivním dlouhodobým řešením, a potenciálně usilovat o legislativní zákaz tranzic bez výjimek. Black žil jako transsexuál po dobu šesti let, sociální tranzici započal již v 16 letech a následně detranzitoval ve věku 22 let.

S podporou profesionálů s podobnými názory přednáší na konferencích, ve školách či skautských oddílech a varuje tak děti i dospělé před nebezpečným trendem. Iniciativu vede se svou manažerkou Terezou K. Sovovou.

Život

Dan od raného věku vnímal kvůli otcově inaktivitě pouze chování matky a jejích kamarádek, přejímal jejich styl jednání a koníčky, vyrůstal proto jako velmi feminní chlapec. Femininita u něj setrvávala i ve školních letech, což vedlo k nenávisti a nepochopení ze strany spolužáků. Vrstevníci ho verbálně šikanovali celkem devět let, od základní školy ho nazývali „buznou“ a dalšími hanlivými slovy, načež Dan začal zpochybňovat vlastní sexuální orientaci.

Již jako dítě začal experimentovat s líčidly, lakoval si nehty a nasazoval si paruky, hrál si výhradně s dívkami a v roce 2016 se vyoutoval jako gay. O rok později (2017) započal sociální tranzici. Tehdy poprvé navštívil sexuoložku, která ho po první třiceti minutové konzultaci nazvala ‚jasným případem‘, předepsala mu hormonální substituci a navrhla jeho léčebný plán, který vedl ke sterilizaci a přeoperování penisu na ‚vaginu‘ v roce 2019. Po zákroku došlo k dokončení tranzice, Daniel získal nový rodný list, rodné číslo v ženském tvaru a písmenko F do občanského průkazu.

Veškeré příznaky, které sexuoložka uznala za učebnicové symptomy transsexuality, byly příznaky hraniční poruchy osobnosti – tu mu v roce 2022 diagnostikoval psychiatr. Nyní již necelý rok bere antidepresiva a stabilizátory nálad s významným pozitivním dopadem.

K tranzici se finálně rozhodl na základě popudů ze strany pro-trans komunity. Lidé v této komunitě vykazovali stejné příznaky jako on (nenávist k vlastnímu tělu a genitálu, deprese apod.), Daniel byl proto přesvědčený, že je transsexuál a že tranzice je to jediné, co ho dovede ke štěstí. Propadl tedy současnému trendu tranzic stejně jako tisíce dalších traumatizovaných a psychicky slabších jedinců.

Tranzice lituje již od roku 2020. V souvislosti s ní se dvakrát pokusil o sebevraždu. V roce 2021 se začal proti tranzicím veřejně vyjadřovat na Twitteru a stal se známým aktivistou. Trans komunita si k němu vypěstovala silnou nenávist. Danielovým cílem je detailně obeznámit veřejnost s problematikami tranzic, omezováním ženských práv a ohrožováním dětí. Do budoucna by chtěl dosáhnout celostátního zákazu tranzic.

Tranzice

K tranzici Daniela dohnalo několik zásadních faktorů – šikana, matčina víra a její způsob výchovy a celoživotní nepřítomnost mužského vzoru. Otec je agresivní alkoholik, na výchově se nepodílel, Daniel na něj vzpomíná jako na alkoholického spolubydlícího. Po odstěhování do Prahy byl postupně přerušen veškerý kontakt. Otec v minulosti mlátil jak matku, tak Danielovi tři starší bratry, z nichž nejstarší je mentálně postižený. Rodina žila v chudobě, což momentálně odmítají všichni její členové, až na Daniela.

Matka je po většinu svého života hluboce věřící, třicet let byla aktivním členem spolku svědků Jehovových, k nimž Daniela v roce 2016 dočasně uvázala (od spolku odešel po dvou týdnech od křtu). Matka mezi svědky setrvala ještě několik let potom, nyní se hlásí k jiné křesťanské skupině.

Daniel se odjakživa velmi odlišuje od zbytku rodiny. Je velmi inteligentní, nad věcmi uvažuje, má racionální argumenty posilující jeho názory, je pracovitý, zapálený a odmítá přístup k životu, jejž zastávají jeho příbuzní. I kvůli tomu jej jeho matka neustále umlčovala, shazovala a nepodporovala ho v seberozvoji. Bádavé otázky dítěte odmítala zodpovídat, jeho problémy porovnávala s problémy lidí žijících v extrémní bídě a od raného věku ho zatěžovala svými problémy.

Matka kvůli vlastím traumatům malému Danielovi neustále opakovala, že není nic odpornějšího než penis a nahý muž jako takový. Kvůli tomu a kvůli pobožným zákazům masturbace a sexu mimo sňatek začal Daniel v průběhu růstu nenávidět vlastní genitál. Od 12 let trpí těžkými depresemi a dysmorfofobickou pochurou (nenávidí vlastní tělo nehledě na to, jak zrovna vypadá). Jako teenager se několik let potýkal s anorexií, za den jedl maximálně jednu housku a přežíval na slazených nápojích.

Kromě matky a postiženého bratra není Dan v kontaktu s žádným příbuzným, přičemž vztah k matce, ačkoli přetrvává, není ideální. Matka odmítá veškeré chyby ve výchově, zpětně ovšem lituje svého času mezi svědky. Dana od narození vychovávala v křesťanské víře, Daniel tuto cestu odmítl a je již mnoho let pragmatickým ateistou a realistou.

Detranzice

Daniel započal detranzici v lednu roku 2023. Sexuologové se mu snažili zabránit ve znovuzískání mužského rodného čísla a tvrdili mu, že detranzice v České republice není legislativně možná. Jeho “návrat k sobě” mu schválilo až Ministerstvo zdravotnictví na základě několika zaslaných žádostí, v nichž se Daniel musel odkazovat na základní lidská práva a svobody. Přesvědčujícím argumentem pak bylo Danielovo tvrzení, že “stát nemůže nikomu odpírat život v jeho biologickém pohlaví”, a konečná výzva k odebrání vzorku krve a dokázání Danielova pohlaví na základě pohlavního chromozomu.

Cesta k detranzici byla pro Daniela náročná v několika ohledech, největším problémem byl dle jeho tvrzení strach z mužské sociální role, pocit prohry a prvotní neochota přijmout tranzici na “ženu” za životní chybu.

“Po operaci genitálu jsem se několikrát pokusil o sebevraždu, mým plánem bylo svůj příběh vyřvat do světa jako varování a pak se zabít. Nechtěl jsem žít déle než do 25 let,” vysvětluje Daniel. “Na životě v ženské roli se mi líbila ta pozornost, co jsem dostával. Moje tranzice byla velmi úspěšná, ale kromě toho mi to nic jiného nepřinášelo. Byl jsem posedlý plastikami, vzhledem a hraním role, kterou jsem upřímně nenáviděl. Detranzice pak pro mě byla extrémně těžkou zkouškou.”

“V lednu 2023 jsem už věděl, že buď přestanu žít v deziluzi a budu čelit realitě, nebo prostě přestanu žít úplně. Jako rádoby žena už jsem pokračovat nemohl. Denně jsem se topil v depresích z toho, co jsem sám sobě udělal. Detranzice jsem se příšerně bál, měl jsem pocit, jako bych tím vzdal svůj boj za něco. Jenže to něco byla jen jedna velká lež a proč bych měl bojovat za lež?” pokračuje Black.

“Co jsem detranzitoval, cítím obrovskou úlevu a svobodu. Občas mi to předstírání chybí, protože teď už mi nezbývá nic než být upřímný v tom, kdo opravdu jsem, a to je pro mě chvílemi dost náročné. Už nemám masku, za kterou bych se schoval. Jsem sám sebou, tedy člověkem, kterým jsem nikdy být nechtěl. Cesta k sebepřijetí je extrémně náročná, ale stojí za to. Mám se teď rád. A takový pocit jsem nikdy předtím nezažil.”

Média a osvěta

Daniel se věnuje osvětě již několik let, své první příspěvky poukazující na chyby pro-trans hnutí zveřejňoval na platformě X (dříve Twitter). V českých, slovenských a dalších zahraničních médiích se začal objevovat v únoru roku 2023. O rok později se 2. a 3. února zúčastnil první velké konference (uspořádané na brněnském výstavišti), kde po boku lékařských odborníků přednášel před stovkami českých a slovenských diváků. Pravidelně přijímá pozvání ze stran české a slovenské televize, tisku a podcastů.

Články a pořady

Pořad Střepiny televize Nova

Pořad Reflex slovenské televize Markíza

DailyMail:

https://www.dailymail.co.uk/femail/article-12250695/I-trans-surgery-woman-19-four-years-later-Im-man.html

iDnes:

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/daniel-black-transgender-gay-trans-detranzice.A230517_135818_lidicky_kori

DVTV:

https://www.stream.cz/dvtv-interview/black-obetoval-jsem-tomu-vsechno-nechal-jsem-si-zohyzdit-muzske-telo-ale-zena-ze-me-nikdy-nebyla-64745821

Echo24:

https://echo24.cz/a/HSs6b/tydenik-echo-zmena-pohlavi-byla-chyba-transgender

Štandard.sk: